jeden z nejúspěšnějších sportovců Mostecka

a jeho rok 2025

Matyáši, letošní rok byl pro Tebe velmi úspěšný, můžeš nám svůj sportovní rok 2025 popsat ?

Letošní rok byl pro mě obrovsky důležitý, a to především proto, že rok 2025 byl posledním v mé juniorské kategorii. Příští rok už budu soutěžit jen na seniorských soutěžích. Na začátku roku jsme si s vedením svého klubu nastavili cíle, kterých bychom chtěli dosáhnout. Hlavním cílem bylo probojovat se do národního týmu na Mistrovství Evropy WAKO juniorů v Itálii, zde vybojovat umístění na bedně

a předvést výkony, díky kterým by mě mohl státní trenér nominovat na vrchol letošního roku a tím bylo Mistrovství světa WAKO v Abu Dhabí.

My už dneska víme, že jsi byl na obou těchto šampionátech a dařilo se Ti nad očekávání. Zkus nám popsat, jak to všechno probíhalo.

Na Mistrovství Evropy jsem odjížděl jako jednička ve svých kategoriích a tak se ode mě dost očekávalo. Přiznám se, že to pro mě nebylo vůbec jednoduché. Uvědomoval jsem si skutečnost, že to je moje poslední možnost uspět mezi juniory a je velké očekávání, že získám umístění na bedně. Celý turnaj byl nakonec velmi povedený a mě se povedlo potvrdit roli favorita. Ve své nejsilnější disciplíně light conatact jsem získal 1. místo a přidal jsem také 2. místo v point fightingu.

Po návratu z Itálie jsem se dozvěděl od mého trenéra Vojty Brzoně, že jsem byl nominován i na Mistrovství světa v Abu Dhabí a to pro mě byla skvělá zpráva. Společně jsme si řekli, že jsme splnili cíle, které jsme si na začátku roku stanovili. Dostat se na tento šampionát byl můj sen, ale ještě víc jsem si přál na tomto turnaji uspět. Celý týden, kdy tento šampionát probíhal, byl fantastický. Dařilo se mi porážet své soupeře a nakonec jsem se zastavil až v semifinále a získal jsem tak na tomto šampionátu 3. místo v light contactu a 3. místo v kick light. Díky tomuto výsledku jsem se stal jedním

z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky.

Tvé úspěchy jsou úžasné, proč myslíš, že se Ti tak dařilo?

Každý turnaj, který pořádá největší kickboxerská asociace WAKO je hrozně těžký a téměř všichni zápasníci jsou skoro profesionálové. Mám štěstí, že trénuji ve skvělém klubu, kde máme dobré zázemí, a trénují mě zkušení a úspěšní trenéři Vojtěch Brzoň, Petr Václavík, Lukáš Svetlák a Tomáš Noheyl. V týmu mám kamarády a parťáky se kterými dřeme a posouváme se stále dál.

Příprava na šampionáty trvala téměř pět měsíců, kdy jsem trénoval 10 – 12 tréninků týdně a díky mému týmu to vše přineslo ty skvělé úspěchy.

Je někdo, komu by si chtěl v tvé sportovní cestě poděkovat?

Chtěl bych moc poděkovat mému týmu, trenérům Vojtovi Brzoňovi, Petru Václavíkovi, Lukáši Svetlákovi a Tomášovi Noheylovi, kteří se o nás starají a připravují pro nás ty nejlepší podmínky.

Komu bych chtěl, ale poděkovat ze všeho nejvíc je moje maminka Martina Vítková. Jí patří to největší poděkování! Když mě v mých osmi letech přivedla ke kickboxu, byl jsem malé nemotorné dítě, které nevědělo, co se sebou má dělat. Ona mě už od mala hrozně podporovala a táhla mě dopředu. Moje sportování pro ní znamenalo velkou finanční zátěž a i přes podporu mého klubu to téměř vždy táhla sama. Ona je člověk, bez kterého bych nikdy nebyl tam, kde jsem.

Juniorská éra je za Tebou, co plánuješ dál a jaké máš další cíle?

Rozhodně si chci i v seniorské kategorii udržet výkonnost a udržet se v národním týmu. Příští rok je Mistrovství Evropy WAKO seniorů, kde rozhodně nechci chybět. S mým týmem, ale začneme pracovat na přechodu z polokontaktních disciplín do plnokontaktních, kde chci opět patřit k těm nejlepším na světě.